Když jsou děti malé, mají přirozenou radost z pohybu a vyjadřují ji neustále. Chvíli neposedí, až je musíme napomínat, aby se trochu zklidnily. Jakmile jim však nastanou školní povinnosti, náhle začne tento přirozený pohyb chybět. Velkou část dne prosedí ve škole, u počítače či tabletu nebo televize. Najednou se nám zdá, že náš potomek má spoustu zájmů, ale pohybu v nich moc není. Chodí třeba na keramiku, na zpěv, na angličtinu, ale žádný sportovní kroužek si nevybere. Přesto vše může být jen otázkou snahy a dobré vůle.
POHYB POTŘEBUJÍ VŠECHNY DĚTI
Není to tak, že když jsou děti příliš živé až hyperaktivní, nepotřebují sportovat. Naopak pohybové hry jim berou prostor ke zlobení. Tréninkové metody ve sportu navíc všechny děti učí zodpovědnosti za svůj tým a za jeho výsledky. Obézní děti pak potřebují pohyb dvojnásobně, je pro ně přímo nutností. Není to tak, že by se musely stydět za svoji horší kondici, protože mnohdy jsou překvapivě obratné a dokáží se do kolektivu zapojit.
KDY ZAČÍT SE SPORTEM
I když manuálně zručné děti většinou k pohybu velký vztah nemají a proti jejich vůli je nemůžeme ke sportování nutit, stačit může přístup rodičů. Aby vzali dítě na kolo, na lyže, na lezeckou stěnu nebo si s ním šli zaplavat a za nějakou dobu je může začít sportování bavit. Od první třídy je ideální dítě povzbudit, aby zkusilo sportování ve skupince stejně starých dětí.
SPORT JE PRO DĚTI DUŠEVNÍM ODPOČINKEM
Při sportování se dítě snadněji vyrovnává se stresem a se svými vrstevníky si mentálně odpočine. Naučí se vyhrávat i prohrávat a pozná nové kamarády. Vždycky se vyplatí vzít dítě na zkušební hodinu, která je k ničemu nezavazuje, aby si našlo to, k čemu se zdá, že bude mít předpoklady. Někdy je však lepší všestrannost, není třeba se hned specializovat. Vždyť nejdůležitější ze všeho prostě je, aby se děti hýbaly.